Žalozpěv Rohirů

Už dva týdny ve Švýcarsku... Práce je dost a pro studentku, jejíž největší břímě bývá plná krosna, je poměrně těžká. Respektive spíš než těžká jí je hodně.
Vstávám v šest, pracuji od sedmi, končím v půl šesté večer. Pokud si vezmu přesčas (dobrovolně), vracím se až těsně před osmou.
Takže když jsme v pátek končili už v pět (!) odpoledne, zapadla jsem okamžitě ke kreslení. Oproti běžnému stavu je to sice jen půl hodinka k dobru, ale i taková půlhodinka udělá s psychikou divy.


Mám moc ráda uskupení Clamavi De Profundis. Z části se ve své tvorbě věnují Tolkienovu světu a zhudebňují jeho vlastní básně, částečně se zabývají náboženskou hudbou a ačkoli nemám hudební sluch, myslím si, že kdyby měly housle a flétny lidské hlasy, zněly by přesně jako oni.


Těsně kolem mého odjezdu vydali Clamavi De Profundis další ze svých písní - tentokrát zhudebněnou báseň Lament for Rohirrim (Žalozpěv Rohirů).

Lamment for Rohirrim sice na mém pomyslném žebříčku nepředběhla Lamment for Boromir, ale jelikož jsem Rohan odjakživa milovala, donutila mě si v několika lehkých tazích načrtnout do bloku oblé mohyly pokryté simbelmynë.

Zněla mi v hlavě i včera, kdy jsem zase sáhla po bloku a do náčrtku, který měl sloužit jen jako přibližný vzor pro pozdější obrázek anylinkami, jsem si začala zlehka kreslit fixou. Jak postupoval večer a doháněla mě únava, jak pomalu mizelo slunce, začal i obrázek tmavnout a tmavnout... 

Kde je jezdec a kůň? Kde roh, který pěje?

Kde je teď přilba a pancíř a vlas, který věje?

Kde je teď ruka a harfa a oheň, jenž hřeje?

Kde je to jaro, ta sklizeň, ta pšenice kde je?

Jako déšť po horách přešly a jako větérek v louce;

na Západ odešly naše dny přes stinné kopce.

Kdo lapí kouř, když se umřelé dřevo pálí,

kdo spatří vracet se roky, jež do Moře napadaly?

***

Where now the horse and the raider? Where is the horn that was blowing?

Where is the helm and the hauberk, and the bright hair flowing?

Where is the hand on the harpstring, and the red fire glowing?

Where is the spring and the harvest and the tall corn growing?

They have passed like rain on the mountain, like a wind in the meadow;

The days have gone down in the West behind the hills into shadow.

Who shall gather the smoke of the dead wood burning,

or behold the flowing years from the Sea returning?

Odkaz na Lament for the Rohhirim od Clamavi De Profundis zde.

Přeji příjemný poslech... :)