Eärendil i s trochou hudby

Sedím si tak na intru a zvažuji, jestli ještě něco nepřidat na blog, než odjedeme na několikadenní exkurzi. Původně jsem zvažovala nějaké další obrázky, ale před chviličkou mě napadlo něco jiného.
Včera jsem totiž seděla na návštěvě a s hostitelkou (též LARPařkou a nadšenkyní do Tolkienova díla) jsme si povídaly o jedné akci konající se už mnoho let kolem jarní rovnodennosti.
Jedná se o Oslavu zničení Prstenu, sraz Tolkienistů a nadšenců do Tolkienova díla, na kterém se pořádá i slavností průvod s lampiony. Průvod míří až na Horu osudu, do jejíhož ohně jsou vrženy všechny Prsteny, které si účastnící přinesli.
Já jsem se téhle akce účastnila podruhé (mezi čímž byla asi roční - možná dvouroční? - přestávka), jako náhrady za Tolkiencon, který je mi programem trošku bližší (hlavně díky nepřebernému množství koncertů, i když ne, že by tady žádné nebyly) a na nějž jsem se bohužel v lednu nedostala.
Na letošní Oslavě zničení prstenu jsem ale pořídila krátké video, které už pár měsíců visí na youtube. Navíc je poměrně tematické k jednomu z obrázků, které jsem sem hodlala časem přidat.
Píseň, kterou uslyšíte ve videu, se jmenuje Ëarendil a zde je odkaz na její umístění na stránkách autorů.



Takže nejprve obrázek:

Ëarendil

I ve filmovém Společenstvu prstenu, ve kterém se o historii a mytologii Ardy vlastně nic moc nedovídáme, se Galadriel zmiňuje, když předává Frodovi při odchodu z Lórienu lahvičku se světlem, že se jedná o "světlo Eärendila, naší nejmilovanější hvězdy."

Kdo četl Silmarilion samozřejmě ví, že Eärendil byl půlelf, který se rozhodl riskovat život a opustil na své lodi válkou zmítanou Středozem i svou rodinu, aby se pokusil, i přes zákaz vyšších bytostí zvaných Valar, doplout do Valinoru, kde ony bytosti, Pánové Západu, přebývaly. Nepovedlo se mu to na poprvé, ale s pomocí své ženy Elwingy, která se v podobě albatrosa jednoho dne snesla na palubu i se zářivým kamenem zvaným Silmaril, nakonec k cíli doplul (vypusťme fakt, že kdyby nebylo tří Silmarilů, přece jen by si trošku toho válčení ušetřili).

Předstoupil před Valar a žádal pomoc pro svou zemi i obojí lid - jak prvorozené (elfy), tak druhorozené (lidi). A Valar nakonec do války vyjeli a postavili se Nepříteli, ale o tom teď psát nechci. 

Důležitější pro nás v tuto chvíli je, že Eärendil, který porušil zápověď, byl za svou drzost potrestán. Valar mu zhotovili loď zvanou Vingilot, za jejímž kormidlem měl každou noc brázdit oblohu a zářit Silmarilem jako hvězda. Ale i když slyšel pozdější nářky z dalších válek, i když tam někde byli jeho malí synkové, nikdy už nesměl stanout na břeh Středozemě.

Kdo Eärendila jako knižní postavu nezná, ten může sáhnout po Silmarilionu od J.R.R.Tolkiena, nebo se podívat na tenhle odkaz. Vede na stránku, na které je jak originální znění Tolkienovy básně, kterou v Roklince recituje/zpívá (teď už si nejsem jistá) Bilbo Pytlík, tak její český překlad (musí se trošku scrollovat dolů.). 

Když jsem ji hledala, proscrollovala jsem i kolem Fall of Gil-Galad. Taky budu muset někdy něco s touhle tematikou nakreslit. Vždyť "Gil-Galad, to byl elfů král..." :).

Přeji příjemný večer a dobrou noc... :)